Abrahamic tradition in the Epistle to the Galatians

  • Mireia Ryšková
Keywords: Paul, Abraham, Epistle to the Galatians, Faith, Christian identity, Justification, Circumcision

Abstract

Studie se zabývá Pavlovým způsobem využití abrahámovské tradice v argu­ mentaci pro ospravedlnění na základě víry. Na rozdíl od svých židovských a některých židokřesťanských současníků nevěnuje Pavel pozornost halachic­

kému rozměru abrahámovské tradice (Abrahám jakožto vzor jednání ve sho­ dě se Zákonem), nýbrž svou hermeneutiku opírá o vykoupení v Kristu. Právě proto, že jeho východiskem není Zákon, nýbrž Kristus, dospívá k radikálně odlišným závěrům.

Galatští křesťané se dostali do vlivu judaizujících židokřesťanských misi­ onářů, kteří měli za to, že pro platnost zaslíbení je i pro křesťany z pohan­ ství třeba přijmout observanci Zákona. Pavel opřel svou argumentaci o Abra­ hámovu víru, na jejímž základě s ním Bůh uzavřel trvale platnou smlouvu, zatímco Zákon přišel jakožto dočasná instituce až o 430 let později. Zaslíbení potomstva Abrahámovi je vyloženo jako zaslíbení potomka, jímž je jedno­ značně Kristus. Kristus je naplněním Božího příslibu a zároveň tím, kdo skrze svou smrt na kříži a zmrtvýchvstání završuje a tím i ukončuje platnost Zákona jakožto spásné cesty. V celé Pavlově polemice s židokřesťanskými oponenty nejde primárně o obřízku jako takovou, nýbrž o založení křesťanské identity. Ta stojí na Kristu, nikoliv na Zákoně. Abrahám je proto nikoliv prototypem příslušníka židovského národa, nýbrž křesťana, který se opírá o víru v Boží věrnost, jež našla své vyjádření v Ježíši Kristu. 

References

DOI: 10.14712/23363398.2015.27